Když jsem přemýšlel, co chci v životě dělat, vždycky byla na prvním místě práce s dětmi. Vystudoval jsem proto učitelství a řadu let pak strávil výukou na střední či vysoké škole. Později jsem zakotvil ve Scio, kde bylo mým hlavním úkolem zajistit co nejlepší fungování firmy jako celku. Vážím si toho, že se v současné době mohu podílet na projektu ScioŠkol a aspoň trošku tak přispět ke zlepšení vzdělávání v ČR. Kromě toho mám tři vlastní děti, takže i ve "volném čase" se věnuji hlavně vzdělávání.

Co mě děsilo na základce? 

Na základce mě nejvíce děsilo zkoušení před tabulí.... když člověk něco nevěděl, nebo to řekl špatně, hned byl středem posměchu. Nesnášela jsem to. 

Čím jsem chtěla být jako malá?

Jako malá jsem chtěla být baletka, časem malířka. Nakonec nejsem od malířky daleko a živím se focením :)

Co mi jde velmi dobře?

Myslím, že zvládám zaujmout malé děti a rozveselit i ty největší broučouny - hlavně u toho focení. A pak doma organizace veškerého rodinného času.

Čím štvu svoje rodiče?

Moje rodiče štvu svým přístupem k výchově a k přístupu ke školnímu vzdělání. Do dneška "neskousli" slovní hodnocení ve škole a různé jiné alternativní způsoby výuky.

Když přemýšlím, jaká slova mne nejvíce charakterizují, je to zvídavost, odvaha, touha po poznání. Zvídavost mě žene dokončovat věci dokonce, odvaha posouvat své limity, touha po poznání nikdy neustrnout na místě.

Nemohu však říci, že tyto atributy, které vystihují mou osobnost, byly rozvíjeny na klasické základní škole. Obávám se, že naopak. Po pár letech práce v businessu s uměním, cestě kolem světa a práci s nejmenšími dětmi jsem našla smysl své činnosti ve ScioŠkole, kde pracuji jako průvodce na 2. stupni. Právě podpora dětského sebevědomí, přirozené zvídavosti, rozvíjení zájmů, talentů a mnoha kompetencí, ruku v ruce s přátelským a chápavým prostředím, je koncept, se kterým se ztotožňuji a který jsem právě tak moc postrádala jako žačka klasické základní školy.

Mou prioritou je kreativní škola, která nabízí dětem pocit zázemí, přátelskou a chápavou atmosféru. To už je jen další krok k cestě za poznáním, věděním, chuti se učit a posouvat životem dál.