Je to sice už několik desítek let, co jsem seděla ve školních lavicích jako žačka či studentka základní či střední školy. A vlastně v nich sedím pořád a ráda. Jsem permanentním studentem, tvůrcem vzdělávacích programů a metodik, také však narušitelem současné strategie vzdělávání v ČR. Neustále se musím vzdělávat, a to v mnoha oblastech. Měla jsem možnost se dotknout ekonomie, psychologie, dokonce i medicíny. Ráda vše vzájemně propojuji a kombinuji. Nyní jsou v mém hledáčku poznávání neurotechnologie. Stejnou pestrost mám i v profesním životě. Kromě vedení ScioŠkoly nedám dopustit na rozvoj a vzdělávání dospělých, kterému se věnuji stále. Ať už z titulu ředitelky, kouče, lektora, mentora nebo nově jako neuropeer. A mé výsledky? Můj um ve vzdělávání a rozvoji dospělých ovlivnil úspěchy druhých lidí v segmentech jako je energetika, výroba a ekonomika, a to například dosažením pozic ředitele významné firmy, viceprezidenta zahraniční firmy, ředitele výrobního závodu nebo specialisty na zušlechťovací stroje. A všechny své zkušenosti ráda nabídnu "své" ScioŠkole.

S dětmi, mládeží a jejich rodinami pracuji téměř celý profesní život. Mám bohaté zkušenosti s prací s dětmi a mládeží s problematickým chováním. Jsem přesvědčená, že každé dítě může mít radost z učení a být spokojené, jen je potřeba pomoci mu najít tu „jeho“ cestu.

Při tomto hledání mi pomáhá to, že jsem trpělivá, respektující a kreativní. Můj smysl pro humor mi umožňuje brát i těžké situace s nadhledem a druhým to, že mi důvěřují. Sama mám tři děti (jedny dvojčata se specifickými vzdělávacími potřebami), takže mě hned tak něco nepřekvapí. Překážky na cestě k cíli beru jako výzvy k růstu. Baví mě vymýšlet, jak vylepšit již zaběhnuté systémy. Můj laskavý přístup k ostatním nijak nesnižuje mou důslednost, která zastává v mém životě důležitou roli.

Těší mě pečovat o mé okolí, ráda se "hrabu" v hlíně, čtu, peču a štrikuji. Hodně větrám, mám ráda kočky a baví mě se toulat přírodou.

Jaroslava.tykalovacioskola.cz

603175742

Když jsem byla malá učila jsem všechno, co mělo ruce a nohy (nemusely to být nutně živé bytosti). Tahle dětská hra mi vydržela do dospělosti, i když plyšové hračky nahradili skuteční lidé.  Ve svém volném čase při studiu biologie jsem učení měla jako koníček. Na Erasmu mi jeden moudrý muž řekl: "Kristýno, víš, že práce může být tvůj koníček? Nemusí to nutně být dvě různé oblasti."

Tahle myšlenka pro mě byla revoluční.  Zanechala jsem hloubaní v kladogramech a ponořila se do tajů pedagogiky. A teď jsem tady, předávám tuhle pro mě revoluční myšlenku dál.  Naše práce může být zároveň náš koníček.  Potom jsme schopni posouvat hranice dál. 

As I grew up in Chicago, I became aware of different environments and also of different ways of life. I believe firmly that being open minded is always a positive attitude. I offer to Scio not only my work experience and educational background, I also bring an open mind to the teach-learn process. I bring an open space as a classroom. A classroom that stands for positive environment and creativity. A classroom where challenges are constantly taken with spirit and thriving attitude. An open space where the student will extend his/ her confidence.At scio the classroom will have only the limits set by our universe.

If kids need to go to school, then let them have some fun about it. I grew up going to traditional education institutions. I had little or no fun at all, and lots of homework. Learning has a better and significant meaning when you give pupils the opportunity to be themselves and to take challenges by their own hands. So I bring to Scio the chance to lead a classroom with enjoyment for learning. I bring to Scio a room where students will find different pathways to achieve their goals. A room where freedom is balanced with duties and care.

Když přemýšlím, jaká slova mne nejvíce charakterizují, je to zvídavost, odvaha, touha po poznání. Zvídavost mě žene dokončovat věci dokonce, odvaha posouvat své limity, touha po poznání nikdy neustrnout na místě.

Nemohu však říci, že tyto atributy, které vystihují mou osobnost, byly rozvíjeny na klasické základní škole. Obávám se, že naopak. Po pár letech práce v businessu s uměním, cestě kolem světa a práci s nejmenšími dětmi jsem našla smysl své činnosti ve ScioŠkole, kde pracuji jako průvodce na 2. stupni. Právě podpora dětského sebevědomí, přirozené zvídavosti, rozvíjení zájmů, talentů a mnoha kompetencí, ruku v ruce s přátelským a chápavým prostředím, je koncept, se kterým se ztotožňuji a který jsem právě tak moc postrádala jako žačka klasické základní školy.

Mou prioritou je kreativní škola, která nabízí dětem pocit zázemí, přátelskou a chápavou atmosféru. To už je jen další krok k cestě za poznáním, věděním, chuti se učit a posouvat životem dál.

V naší scioškole mám na starosti klub. Myslím, že je důležité podporovat v dětech chuť objevovat nové zájmy, zkoušet něco nového, nepřestávat dělat věci pro radost, kterou pak můžou předávat dál. Protože to, co bylo konáno s radostí, nebylo nikdy ztrátou času.

Já sama si dělám radost (no a snad i někomu dalšímu) plánováním táborů a jakýmkoli kreativním tvořením. Ráda se dovídám víc o světě a o všem, co do něj patří, ať už to jsou lidé, národy, historie nebo příroda. Jsem velká fanynka fantasy knih, sci-fi seriálů, tvrdé hudby a her všeho druhu.

Pár věcí jsem se už v životě naučil. Třeba hrát šachy, postarat se o rodinu, být zodpovědný k naší zemi. Poznal jsem jordánské vězení, zažil palestinské nepokoje v Jerichu, přepadení v Káhiře, slyšel pod nohama praskat ledovcové seraky na Kazbeku v Severní Osetii.

Ještě víc toho ale neumím, neznám. I proto jsem tady. Abych se spolu s dětma učil smysluplné věci. Obdivuji kreativitu a týmovou spolupráci. Jsem rád, že jsem absolventem Učitele naživo. Jsem rád, že jsem CODA a mám neslyšící příbuzné. Jsem rád, že mám velkou rodinu a děti mě každý den učí novým věcem. Děti jsou totiž ti nejlepší učitelé, ale to jistě víte taky. :-)

Jako asistentka pedagoga pomáhám dětem i průvodci dovést vyučovací hodinu do zdárného konce, což většinou znamená aktivně naslouchat a dále citlivě provádět děti sociální situací či matematickým úkolem.

Myslím si, že každé dítě má svá originální, výjimečná nadání, která je třeba stále objevovat, prozkoumávat, opečovávat a učit se, jak je využívat k posouvání sede a ostatních kupředu. S těmito talenty pracuji, jak u sebe, tak i u dětí, se kterými mám tu čest spolupracovat.

A co je moje? Absurdní drama, humor bez vtipu, Dánsko, Harry Potter, grafický design, čaj Earl Grey, Šumava, sauna, ochotnické divadlo… 

Ve ScioŠkole vidím obrovský potenciál, který se v dětech buduje. Vzdělávají se kreativním a svobodným stylem, který dnes drtivá většina škol postrádá. V důsledku toho pak děti ztrácí motivaci tvořit, poznávat a chápat. Naštěstí zde je jim poskytnutý dostatečný prostor pro seberealizaci, který děti ocení nejen nyní, ale i v budoucnu.

Jsem hodně nakloněný alternativním směrům vzdělávání, ve kterých vidím budoucnost a daleko vyšší efektivnost. Podporuji zdravou svobodu ve vzdělávání, při které si žák vytváří vnitřní motivaci se něčemu naučit kvůli sobě, zároveň s důrazem na pochopení. Následně si nabyté poznatky zapamatuje a hlavně bude schopen je použít.

V životě mě fascinují různé světové kultury. S velkým nadšením komunikuji s cizinci a vyměňuji si s nimi zážitky a zvyky, které jsou pro mě a pro ně běžné. Mám také rád různé světové jazyky, od každého se rád naučím alespoň pár slov. Zajímám se o velkou škálu oborů, cokoliv mě zaujme, tak si přečtu, nebo nastuduji. Jsem herní nadšenec, PC hry byly hlavně v období puberty moje specialita. Dnes se rád přiučím jakékoliv praktické činnosti, ať už řemeslné, či vědomostní.

Celý život vím, že jedním z mých velkých snů je učit. Učit - tedy rozvíjet, inspirovat, podporovat a motivovat. V 5 letech to byla imaginární třída, kterou jsem měla “na starosti”, v dospělosti jsem si k tomu našla cestu díky lektorování v různých kulturních institucích nebo tím, že jsem byla součástí inovativních vzdělávacích programů.

Nerada kritizuji něco, co nefunguje, ale radši jdu a udělám tu změnu sama. Díky tomu jsem se například rozhodla studovat magisterské studium v Holandsku, jelikož mi nevyhovoval český způsob výuky, na hony vzdálený praxi. I proto nechci vzdělávací systém v Čechách jen kritizovat, ale být součástí jeho změny.

Ze svých studií i praxe vím, že se každý učíme a rozvíjíme díky jiným podnětům, jiným způsobem a také v jiných okamžicích. I proto jsem vděčná, že mohu být součástí ScioŠkoly, která je vzdálena tomu, jak jsem se učila já. Nerada vzpomínám na učení se nepřebernému množství dat, informací a vědomostí, které ale člověk po chvíli zapomene, pokud nechápe, proč se je učí. Na měkké dovednosti se už v našlapaných osnovách nedostává čas a tak pak člověk v dospělosti v zaměstnání pravděpodobně narazí, když má najednou pracovat týmově, umět komunikovat, být kreativní, inovativní, přemýšlet nad věcmi a být otevřený. 

Jsem mámou dvou malých dětí, s kterými znovu objevuji svět úplně od začátku, hraju si a učím se. Jak s oblibou říkám, mateřství je nejlevnější, ale nejintenzivnější seberozvojový kurz, co nikdy neskončí. Intenzivně se zajímám o zážitkovou pedagogiku a koučování. Ve volném čase, co zbyde, nejradši sportuji- nejvíce nadšenou mě najdete na písku hrát beachvolejbal.