Náš tým

Marek Remiš

ředitel
marek.remis[zavináč]scioskola.cz
+420 603 146 738

Rád o sobě tvrdím, že jsem praktický. Prošel jsem spoustou míst a potkal mnoho lidí, často velmi odlišných a leckdy s nimi nebylo jednoduché pořízení.
Tito lidé mě však naučili žít život a nebát se. Tak se nebojím a žiju. Se všemi radostmi i starostmi co k tomu patří. Možná někdy platilo, že se dal svět rozčlenit do jednotlivých fází/krabiček/oblastí. Dnes tomu tak není. Všechno souvisí se vším a co bylo u snídaně modré je u oběda zelené. Baví mě to, protože když chci, tak mohu každý den posunout.

To je jeden z důvodů, proč jsem ve Scioškole. Předat – naučit radosti ze života, zodpovědnosti a že to je vlastně na každém z nás jak to s námi dopadne. Stálo mě spoustu potu a nervů než jsem (nejen) na tyto věci přišel a nevidím důvod, proč by se děti měli nervovat a potit, když to jde i jinak 🙂

Zkušenosti v práci jsem sbíral napříč obory nejvíce jako  pedagog v mateřské škole, střední pedagogické škole a v pozici pedagogického asistenta na prvním a druhém stupni.
O tom jak vypadají skutečné životní kotrmelce a že se dá z nelehkých životních situací dostat jsem se přesvědčil jako projektový manažer v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Hokejový trenér, volnočasový pedagog, vedoucí divadelního souboru, obchodní manažer, instruktor outdoorových aktivit, to vše a jiné další zkušenosti mi nabízí možnost předávat dál poměrně pestrou paletu k řešení zmiňované radosti života.

Pavla Nováková

průvodkyně
pavla.novakova[zavináč]scioskola.cz

Od malička miluji zvířata, rostliny, přírodu a vše kolem ní. Byla jsem ale „hodná holčička,“ a tak jsem se učila jen to, co se ode mě očekávalo a vyžadovalo.

Až na vysoké škole jsem se konečně dostala k tomu, co mě opravdu zajímalo. Byla jsem překvapená, jak mnoho toho nevím, co vše se ke mně za ta léta nedostalo. Kolik živočišných i rostlinných druhů je kriticky ohroženo, jak moc je životní prostředí v dnešní době devastováno. Byla jsem smutná a rozzlobená, že se tyto informace ke mně nedostaly dřív a tak jsem se to rozhodla změnit!

Ráda bych děti podporovala a pomáhala jim rozvíjet jejich zájmy, vášně, osobnost, odvahu a další. Probouzela v nich zájem o okolní svět a jeho tajuplné fungování. To vše jako průvodce, ale také jako kamarádka/parťák, na kterého se mohou obrátit s jakýmkoliv problémem.

Baví mě knížky, filmy (fantasy, sci-fi, dokumentární), filmová hudba, cestování, pobyt v přírodě, jóga, zdravá strava, psychosomatika a přírodní medicína.

Umím vařit marmelády, vyrobit z ruličky od toaletního papíru 15 různých věcí během jednoho dopoledne, mluvit se zvířaty (ale z nějakého důvodu nechtějí oni mluvit se mnou) a jsem vynálezce „papacího kouzla“.

Bude to sranda a na to se těším!

Max B. Martins

rodilý mluvčí
max.martins[zavináč]scioskola.cz
As I grew up in Chicago, I became aware of different environments and also of different ways of life. I believe firmly that being open minded is always a positive attitude. I offer to Scio not only my work experience and educational background, I also bring an open mind to the teach-learn process. I bring an open space as a classroom. A classroom that stands for positive environment and creativity. A classroom where challenges are constantly taken with spirit and thriving attitude. An open space where the student will extend his/ her confidence.At scio the classroom will have only the limits set by our universe.

If kids need to go to school, then let them have some fun about it. I grew up going to traditional education institutions. I had little or no fun at all, and lots of homework. Learning has a better and significant meaning when you give pupils the opportunity to be themselves and to take challenges by their own hands. So I bring to Scio the chance to lead a classroom with enjoyment for learning. I bring to Scio a room where students will find different pathways to achieve their goals. A room where freedom is balanced with duties and care.

Markéta Ema Kasalová

průvodkyně
marketa.kasalova[zavináč]scioskola.cz
“Těšíš se do školy?” Otázka, která přišla každý rok po prázdninách. Těšila jsem se. Na nový rozvrh, na nové sešity a zvýrazňovače, na spolužáky i na některé učitele. Na konci mé těšící škály stála fyzika s chemií. Nákresy v sešitě se kupily a moje abstraktní představy o molekulách a optice přestávaly dávat smysl. V deváté třídě jsme měli předmět “dílny”. Béčáci chodili o dílnách hrabat listí, ale nás vzal pan učitel rozebírat zásuvky a stavět elektrický obvod. A žárovka se rozsvítila. Nákres s pacičkami a křížky dostal rázem smysl.
Mým velkým přáním je učit ve škole, kde učivo nebude abstraktní. Kde znalosti nebudou poletovat prostorem v bublinách, ale budou propojené sítí, kterou budou žáci schopni používat, aby našli směr, kterým se chtějí vydat. A pokud náhodou zjistí, že na cestě vpřed potřebují udělat dva kroky vzad nebo se na chvíli zastavit, ráda s nimi počkám, dokud nebudeme připraveni jít zase dál.
I přes snahu pana fyzikáře jsem se nakonec vydala směrem k historii a výtvarnému umění. Zcela náhodou se přidalo loutkové divadlo, které je dodnes mým velkým koníčkem. Jednou týdně pěstím tělo a ducha na józe a když už je vážných věcí moc, ujedu jim na kole do lesa.

 

Markéta Kouřilová

průvodkyně
marketa.kourilova[zavináč]scioskola.cz
Rodiče mě i mé sourozence od malinka vedli k odpovědnosti a k tomu, abychom se o sebe uměli postarat. Prošla jsem turisticko-vodáckým oddílem, který jsem i dva roky vedla, což ze mě udělalo zálesačku, vodačku a jachtařku. Tančila jsem Standardní tance a Contemporary, zabývám se pohybovou improvizací a hraju a organizuju larpy, díky čemuž si mohu zkoušet jaké by to bylo být někdo jiný a učím se využívat příležitostí. Snažím se žít zdravým životním stylem, ale tak, aby to zároveň bylo přirozené a nestálo to příliš mnoho energie a času. Donedávna jsem se živila vzděláváním dospělých pomocí zážitkové pedagogiky v České Cestě, nyní chci své zkušenosti využít při práci s dětmi.

Chci ve škole vytvářet prostředí, které bude děti podporovat v objevování všech možných souvislostí ve světě kolem nás a v nás. Ukazovat jim krásu přírody a to jak pevně jsme propojeni se vším okolo. Naučit je rozdělat oheň a postavit si přístřeší v lese a při odchodu nezanechat lidskou stopu. Poznávat rostliny a zvířata a umět se s nimi dorozumět.

Ukázat jim, že změna je možná: “Mrzelo mne, že cestička kolem řeky kudy chodíme na procházku se psem zarůstá plevelem a všude v houští se hromadí odpadky. Občas jsem slyšela jak si ostatní lidé, kteří tudy pravidelně procházeli stěžují, že se o cestu nikdo nestará, a z počátku jsem měla tendenci dělat to samé. Pak jsem jednou prostě vzala zahradnické nůžky a začala džungli postupně prostřihávat, jindy vezmu rukavice a pytel na odpadky, je to běh na dlouhou trať ale začínám mít podezření, že už nejsem sama.

David Javůrek

průvodce
david.javurek[zavináč]scioskola.cz
Už jako malý jsem chtěl poznat svět a zajímalo mě, jak co funguje. Pak jsem nastoupil na
gymnázium a profesorka na fyziku s námi nejen probírala věci z reálného života, ale nebála
se nás ani doučovat předměty, jež nám tolik nešly. Tehdy jsem o učení začal přemýšlet poprvé. Děda, biochemik, nás se sestrou nadšeně vedl k přírodním vědám, do lesa a na
hory. Jako odpočinek jsme procházeli města, jejich architekturu, umění a historii.
Mým cílem je, aby se děti nebály objevovat svět kolem sebe, když narazí na překážku či nějaký problém, aby necouvly a nedoufaly, že to někdo vyřídí za ně. Rád bych jim pomohl objevit vlastní cestu a nebát se zastavit a zamyslet se nad dalšími možnostmi.

Mirča B.

průvodkyně

Jako školačka jsem měla spoustu zálib. Divadlo, zpívání, hra na piano, kytaru, tanec, sport, zvířata… Chvíli jsem chtěla být baletka, pak masérka, pak zase sportovkyně… Nejdéle mne drželo herectví.

Po absolvování sportovního gymnázia přišlo na „lámání chleba“ a já se rozhodla se jít po rodinném vzoru pedagogickým směrem. Rozhodnutí nelituji. Ukázalo se, že vedle všech zájmů, které se stále rozrůstají, mě navíc baví pracovat s dětmi. Jako učitelka jsem si vyzkoušela práci s dětmi předškolního i školního věku, se studenty na vysoké škole i s dospělými na jazykové škole.

Již během studií jsem se zajímala o propojení výuky cizího jazyka s dramatickými technikami. Chtěla jsem spojit divadlo a učení. Měla jsem na mysli udělat pomocí dramatických technik učení zajímavé a zábavné. Během působení na základní škole jsem ale zjistila, že v běžné škole není na takové věci tolik prostoru, kolik bych si představovala. A tak jsem se dostala až do Scioškoly, kde se těším svobodné možnosti učit tak, aby to bavilo děti i mne. Do školy, kde je všechno možné.

Po narození mých dvou dětí se změnil i můj pohled na školu. Nyní hledím na školu i jako rodič a věřím, že škola by měla být nejenom o učení, ale i o výchově, o socializaci, o rozvíjení sebe sama, o možnosti zkusit si věci „nanečisto“ dřív, než děti vyjdou do velkého světa.

Ve škole děti tráví víc času, než doma se svou rodinou, a proto bych si přála nejenom pro svoje děti, ale i pro ty ostatní, aby se ve škole cítily dobře, aby je bavilo poznávat svět, aby škola podporovala jejich přirozenou zvídavost, aby na ně nikdo nekřičel, aby se nemusely bát, že udělají chybu, aby se naopak naučily brát chybu jako výzvu do dalšího pokusu, aby se mohly rozvíjet harmonicky, aby mohly beztrestně objevovat svět a nacházet samy sebe, aby měly volnost zajímat se podle svého a snáz tak mohly najít cestu, kterou se chtějí v životě ubírat. Věřím, že v této škole jsou děti v těch nejlepších rukách, hned po rukách rodičů.

Otevřená ScioŠkola

Káva pro rodiče: úterý 20. 11. 2018 v 17:00

Příští DOD: pondělí 26. listopadu 2018 v 17:00

Přichystali jsme pro Vás pravidelná setkání ve ScioŠkole na Praze 13.

Přijďte se z..

Kontakt

Jak se k nám dostanete
Prusíkova 16, Praha 13, 155 00